Výběr z diagnóz

  • Sutury extenzorového aparátu
  • Sutury flexorového aparátu
  • Fraktury metakarpálních a falangeálních kostí (kostí ruky a prstů)
  • Amputace a semiamputace
  • Dupuytrenova kontraktura, Trigger finger (Lupavý prst), Tenolýzy
  • Syndrom karpálního tunelu
  • Poranění prstů a ruky, ruptury poutek u sportovních lezců

Sutury extenzorového aparátu

1. návštěva (5-10 poop.den)

Při suturách extenzorového aparátu je aplikována dynamická dlaha (extenze zápěstí), na které pacient cvičí 10 pohybů každou hodinu do ohnutí aktivně (v omezeném rozsahu pohybu cca 40°) a pasivně je stažen gumičkou zpět do dlahy (extenze). Tento režim dodržuje po dobu 6ti týdnů. Zaměřujeme se na snižování otoku a snažíme se zamezit vzniku adhezí.

Další kontroly

Terapeut kontroluje pacientův stav, rozsah otoků, stav jizev (stehy ex) a zhodnotí míru rozsahu pohybu, která je povolena. Dále zkontroluje postup pacientova cvičení na doma a popřípadě jej upraví dle vyhovující potřeby.

Kontrolní návštěva – kontrola 6. týden poop.

Pacientovi je sejmuta dynamická dlaha a zhodnocen celkový stav operované končetiny. Je změřen rozsah pohybů. Pacient je instruován o plném používání operované končetiny, zatím bez zátěže. Je zhodnocen stav a případně navržena následná rehabilitace.


Sutury flexorového aparátu

1. návštěva (5-10 poop.den)

Po suturách flexorového aparátu je aplikována dynamická dlaha (palmární flexe zápěstí cca 0-20° a semiflexe základního kloubu prstů a natažení středního a konečného kloubu prstů), na které pacient cvičí pasivní flexi zatažením za gumičky či vlasec a aktivní extenzi zpět do dlahy 10x každou hodinu po dobu 5 týdnů.

Průběžné kontroly

Terapeut zkontroluje pacientův stav, rozsah otoků, stav jizev (stehy ex) a zhodnotí míru ROM, která je povolena. Dále zkontroluje postup pacientova cvičení na doma a popřípadě jej upraví dle vyhovující potřeby.

Kontrolní návštěva – kontrola 6. týden poop.

Pacientovi je sejmuta dynamická dlaha a zhodnocen celkový stav operované končetiny. Je změřen rozsah pohybů. Pacient je instruován o plném používání operované končetiny, zatím bez zátěže. Je zhodnocen stav a případně navržena následná rehabilitace.<

Poté následuje aktivní rehabilitace ke zvýšení rozsahu pohybu a návratu plné funkce. V obou případech provádí pacient již od 6 dne po operaci tlakové masáže a je poučen o režimu proti otoku.

Ke snížení otoku a usnadnění hojení jizvy jsou používány výrobky – Coban a Silipos.


Fraktury metakarpálních a falangeálních kostí (kostí dlaně a prstů)

Snaha o zabránění vzniku sekundárních změn. Ihned po operaci je pacient poučen o antiedematozní léčbě, provádění tlakových masáží. Po sejmutí rigidní fixace jsou aplikovány postupy ke zvýšení ROM a návratu plné funkce. Ke snížení otoku a usnadnění hojení jizvy jsou používány výrobky – Coban a Silipos. Dlahování. 


Dupuytrenova kontraktura, Trigger finger (Lupavý prst), Tenolýzy

Zahájení aktivní rehabilitace ihned po operaci, již od 1.pooperačního dne. Aktivní a pasivní rozcvičování operované ruky, tlakové masáže, antiedematozní režim. Používání výrobků ke snížení otoku a usnadnění hojení jizvy – Coban a Silipos. Dlahování.

1. návštěva (1.-2. poop.den)

Poučení o antiedematozní léčbě, lymfatické masáže, tlakové masáže přes obvaz od 6.dne poop. Zhodnotí se rozsah pohybu všech kloubů a pacient je poučen a udržení ROM těchto kloubů, aktivní, pasivní pohyb, pohyby s dopomocí do plného ROM. Dlahování do extenze na noc.

Kontrolní návštěvy

Terapeut zkontroluje pacientův stav, rozsah otoků, stav jizev (stehy ex) a zhodnotí míru ROM. Zaměření na desenzibilizaci jizev. Dále zkontroluje postup pacientova cvičení na doma a popřípadě jej upraví dle vyhovující potřeby. Dlahuje do extenze v noci dle stavu.

Kontrolní návštěva – 4. týden poop.

Kontrola stavu jizev, tlakové masáže, desenzibilizace. Pacient je instruován o plném používání operované končetiny. Dlahování dle rozsahu pohybu do extenze (natažení). Při nedostatečné flexi (ohnutí), vyvzování do pěsti či redresní dlahování. Je zhodnocen stav a případně navržena následná rehabilitace.


Syndrom karpálního tunelu

Zahájení aktivní rehabilitace ihned po operaci, již od 1.pooperačního dne. Aktivní a pasivní rozcvičování prstů operované ruky (zápěstí fixováno do vyndání stehů), tlakové masáže od 6.dne, antiedematozní režim. Po vyndání stehů, dlaha na noc a šetřící režim po dobu až 3 měsíců, nácvik úchopů, návrat plné funkce, protahování neurostruktur n.medianus. Používání výrobků ke snížení otoku a usnadnění hojení jizvy – Coban a Silipos. Dlahování.

1. návštěva (1.-2. poop.den)

Poučení o antiedematozní léčbě, lymfatické masáže, tlakové masáže přes obvaz od 6.dne poop. Zhodnotí se rozsahu pohybu okolních kloubů a pacient je poučen a udržení ROM těchto kloubů, aktivní, pasivní pohyb, pohyby s dopomocí. Aktivní i pasivní cvičení prstů ruky, loket.

Další návštěvy

Terapeut zkontroluje pacientův stav, rozsah otoků, stav jizev (stehy ex) a zhodnotí míru ROM, která je povolena. Zaměření na desenzibilizaci jizev. Dále zkontroluje postup pacientova cvičení na doma a popřípadě jej upraví dle vyhovující potřeby. Dlahování ještě na noc.

Kontrola 4. týden poop.

Kontrola stavu jizev, tlakové masáže, desenzibilizace. Pacient je instruován o plném používání operované končetiny bez zátěže, plná zátěž až po 3 měsících. Zácvik autoterapie, protahování neurostruktur n.medianus. Posílení úchopu ruky, ergoterapie. Dlahování na noc nebo jako odpočinkový režim. Je zhodnocen stav a případně navržena následná rehabilitace.


Poranění prstů a ruky, ruptury poutek u sportovních lezců

Úplné přetržení šlachy
Plné přetržení není častým zraněním, nicméně si je lze přivodit např. při pokusu zabránit pádu nebo při zvedání se na nejmenších chytech. Může se ozvat prasknutí a prudká bolest v průběhu šlachy na prstu, obvykle v místě, kde se šlacha m.flexor digitorum profundum upíná na poslední článek III.-IV. prstu.
Šlachu je nutno přišít nejpozději do 3 týdnů, avšak čím dříve, tím lépe. Nejméně 6 týdnů trvá zdánlivé obnovení pevnosti šlachy (tím se myslí strukturální, nikoli však funkční obnovení pevnosti). Ve skutečnosti je nutná přestávka v lezení nejméně 3 měsíce, chceme-li se vyhnout velkému riziku obnovení zranění.
Zánět šlachy ohýbače - tendosynovitida
Zánět je charakterizován otokem bříšek prstů, na NMR je vidět hromadění tekutiny, vyšetření ultrazvukem prokáže "halo fenomén" kolem šlachy.Výskyt "chronických otoků prstů" je syndrom vyskytující se často u mladých lezců: podkladem je hypertrofie, chronický zánět synovie a ztluštění kloubních struktur.
Zánět šlachy a šlachové pochvy se projevuje bolestí podél jejího průběhu, často až do dlaně, třecím šelestem a případnou tvorbou uzlíků na šlaše a vznikem tzv. "lupavého prstu".
Zánět šlachové pochvy – tendovaginitidy
Mnohem častějším nálezem u sportovních lezců je ale oproti zánětu šlachy, zánět šlachové pochvy. Přesto bychom měli chápat šlachy, jejich pochvy a poutka jako funkční jednotku. Příliš velké zatížení může vést ke vzniku zánětu šlachové pochvy, která oteče a ztíží tak pohyb šlachy v jejím průběhu a podílí se tak i na její iritaci. Následkem iritace začne tělo produkovat více fibrinu, což opět zhoršuje celou situaci. Pomalu začínají vznikat srůsty. Pro lezce se může stát tendovaginitida jedením z nejhorších začarovaných kruhů. Tendovaginitida tedy vzniká následkem přetížení, které je poměrně časté pro lezectví. Jestliže se budeme snažit tento stav překlenout například pomocí tejpingu, může se stát, že po několika týdnech se mohou objevit slyšitelné vrzání, drásoty a praskání. To bychom v žádném případě neměli přehlížet. Tento stav vyžaduje cílenou léčbu a fyzioterapii, jinak si můžeme vypěstovat pěkný chronický zánět, jehož další léčba je velmi svízelná.
Lupavý prst – stenozující tendovaginitida "trigger finger" je postižení, které nejčastěji vzniká v důsledku přetížení či opakovaného mikrotraumatu. Jedná se o ztluštění šlach v predilekčním místě jejich průběhu poutkem, které se tak stává relativně zúžené a nedovoluje volný pohyb šlach.
Příčiny vzniku tendovaginitidy:

  • Zalamování prstů (nejčastěji při boulderingu), viz.obrázek
  • Opakované jednostranné přetížení (Campus)
  • Nedostatečná regenerace mezi tréninky
  • Lezení při špatné kondici (vyčerpání, nemoc)
  • Šlachová poutka přitahují šlachové pochvy a udržují je blíže kosti. Velké zatížení způsobené nesprávným zalamováním může vést k tendovaginitidě nebo ruptuře poutka.
    Příznaky tendovaginitidy:
  • Tupá bolest v ruce
  • Bolest při pohybu a protažení
  • Vrzavý zvuk v průběhu šlachové pochvy
  • Otékání, občasné zarudnutí
  • Šlacha flexoru citlivá na tlak
    Terapie tendovaginitidy:
  • Klid, postup R.I.C.E (viz.dále)
  • Imobilizace pomocí dlahy
  • Protizánětlivá léčba – perorální + masti- NSA (ibuprofen, diclofenac, ketoprofen)
  • Obstřik zanícené pochvy
  • Tejping
  • Ledování
  • Lehká masáž
  • Elektroterapie
  • Akupunktura
  • Laser
  • Ultrazvuk přes NSA mast
    Přetržení šlachového poutka ohýbače prstu
    Přetržení se pravidla manifestuje slyšitelným prasknutím (lupnutím) a náhlou bolestí. Bolest, zduření článku prstu a krevní výron se objeví obvykle do 24-48 h. Při flexi (ohýbání) prstu, která je omezená, vzniká dojem, že šlacha vyskakuje z pochvy, případně je vystupující šlacha viditelná. Bolest a zduření mizí během 14 dnů, ale bolestivost přetrvává 3 měsíce.
    Ztráta každého z pěti prstencových poutek znamená vytvoření tětivy flexorové šlachy a omezení flexe prstu do dlaně.
    Chybějící poutka nelze nahradit jinak než rekonstrukcí. Poutka A2 a A4 jsou nutná pro udržení základního pohybu. Nejčastěji bývý rekonstruováno poutko A2. Vznik tětivy je biomechanicky velice nevýhodný. Síla postiženého prstu se snižuje dokonce až o polovinu. Měli bychom si uvědomit, že v případě, že ztracené poutko nenahradíme, vzniká na prstu nevýhodný poměř sil a šlacha flexoru se může dále "prořezávat" a poškozovat tak i okolní nezasažená poutka. Podobný problém nastává i když budeme prst tejpovat, jelikož šlacha flexoru působí při napínání přímo na okolní tkáně.
    Zda se jedná o úplnou nebo neúplnou rupturu anebo jen natažení (přetažení, distenzi) musí být prokázáno dalšími vyšetřovacími metodami sonografie (přednostně – umožňuje vyšetření při pohybu), ideálně magnetické rezonance.
  • Terapie ruptury poutek:
    Léčení ruptur šlachových poutek u sportovních lezců se věnují Volker Schoffl, Thomas Hochholzer a H.P.Winkelmann z Německa.
    Autoři popsali 50 případů petržení šlachových poutek ohýbačů prstů, z nich 90% bylo izolovaných (přetržení jednoho poutka) a 10% vícečetných. Podle toho se liší léčebný přístup:
    1. Zásady léčení jednoduchých ruptur – dnešní standardní postup
  • je konzervativní
  • zahajuje se desetidenním znehybnním
  • navazuje časná funkční terapie s ochranou poutek tejpováním nebo termoplastickou dlahou, procvičování prstů (theraband, hand exerciser)
  • lehkou specifickou sportovní činnost (lehké lezení) lze zkusit po 6–8 týdnech při současném tejpování
  • plnou zátěž lze doporučit až po třech měsících, tejpování je nutné nejméně 6 měsíců.
    2. Zásady léčení vícečetných ruptur
  • metodou volby je plastika "loop and a half" technikou dle Widstroma (1989) nebo plastika Weilby (1978)
  • po operaci:
  • znehybnění dva týdny
  • časná funkční terapie (hand exerciser, vodní gymnastika) při zevní ochraně poutka (termoplastický kruh) po dobu 4 týdnů
  • po 6 týdnech odstranění ochrany poutka
  • po dobu 3 měsíců jen mírná zátěž
  • lezení až za 4 měsíce, tejpování déle než 12 měsíců
    Autoři provedli i rozsáhlejší studie, ve kterých se věnovali problematice ruptur šlachových poutek, jejich klasifikaci a postupům v terapii.